Kdo by chtěl mít něco,

co ještě nikdy neměl,

bude muset udělat to,

co ještě nikdy neudělal.

Údolím Loiry

Tak trochu s těžkým srdcem jsme opustili romantické pobřeží Bretaně a vydali se pomalu na naši zpáteční cestu. Doufali jsme, že vnitrozemní počasí bude o něco vlídnější, protože předpověď počasí nevypadala příliš slibně.

Za proměnlivého větrného počasí jsme přeskočili Vannes i Nanntes a dlouhý den, který byl ve znamení vcelku neúspěšného hledání místa pro nocleh, jsme nakonec zakončili v městečku Oudon. Díky ukončené sezóně jsme měli možnost stát nerušeně na velmi pěkném místě hned na břehu řeky Loire, v již zavřeném kempu Camping Municipal de la Tour. K našemu překvapení brali místní obyvatelé včetně policie naši několikadenní přítomnost v kempu s velkým klidem až samozřejmostí. Zaráželo nás to o to víc, když jsme zjistili, že přívod vody ani elektřiny není zastaven. Kromě kolem se prohánějících vlaků nás za celou dobu nic nerušilo. Co víc jsme si mohli přát? Oudon je městečko se středověkým hradem, z něhož zbyla vlastně jen věž, ze které je krásný rozhled na Loiru a okolí. V restaurované veži je ke shlédnutí rozsáhlá projekce o historii. Městečkem vede trasa putovní cyklostezky La Loire à Vélo, která je se svou celkovou délkou 800km jediná svého druhu ve Francii. Její terén je nenáročný a úseky vedou často přímo podél břehu. Za pěkného počasí jsme se odpočinkově projeli do sousedního města Ancenis, a mohli tak vychutnávat atmosféru babího léta na Loiře. I poblíž města Angers je infrastruktura pro turisty podobně dobře rozvinutá. Nocovali jsme v kempu Du Lac de Maine u jezera Maine, který má velice výhodnou polohu jak pro milovníky sportovních, tak i kulturních aktivit. Dalším hezkým místem na přenocování bylo bezplatné parkoviště v obci La Ménitré s výhledem přes řeku Loiru k opatství Glanfeuil, resp. Abbaye de Saint Maur - opatství sv. Maura, oddaného žáka a následovatele sv. Benedikta z Nursie. Sv. Maur/us vybudoval toto opatství v 6. století jako první mimo Itálii a také ho vedl. Dnes slouží budova opatství pro ubytování školních výletů.

Dále proti proudu Loiry a přímo na jejím břehu leží Saumur, docela rušné město, které proslavil hrad trůnicí na městem, škola jezdecké drezúry, šlechtění žampiónů, ale především vinařství a vinné sklepy. My jsme na pár dní v jeho těsné blízkosti zůstali. Camping de l'Ile d'Offard leží na ostrůvku Offard mezi břehy Loiry, a částečně nabízí přímý výhled na hrad. Zázemí kempu jsme využili pro malé výlety. První den jsme vytáhli naše skládací kola a trochu se projeli vlnitým terénem po okolí, které je charakteristické pěstováním vinné révy. Saumur spadá k  vinařské oblasti Údolí Loiry (Val de Loire), resp. Anjou-Saumur. Mezi nejznámější druhy patří šumivé víno Saumur Mousseux  a s produkcí ca 95000 hl za rok se řadí k nejvýznamějším ve Francii. V okolí jsou mimo vinohrady i známé vinné sklepy, které jsou zajímavé tím, že jsou většinou přímo ve skále. Těchto jeskyní se v tomto kraji nachází mnoho, jsou vytesané do vápencových skal a služí nejen průmyslu (vinné sklepy a pěstování žampiónu), ale i k bydlení.

Za kulturními památkami jsme se vydali následující den. Asi 20 km jižně od Saumur leží na řece Thouet, přítoku Loiry, malebné městečko Montreuil-Bellay a jeho honosný zámek. Podobně jako větsina zámků v údolí Loiry byl i tento původně hradem a svou dnešní podobu dostal až po stavebních úpravách v době renesance.

Další zastávkou byl klášter Fontevraud, francouzsky Abbaye de Fontevraud, který je největším klášterním komplexem v Evropě. O jeho založení se zasloužil kazatel Robert von Arbrissel nazýván také bretaňský apoštol. Smíšené klášterní společentsví žilo podle benediktinské řehole a bylo zastoupené všemi vrstvami společnosti. Na přání zakladatele vedly kláštěr abatyše, a to převážně urozeného původu. Do kláštera se utíkala i Eleonora  Akvitánská, manželka Jindřich II. Plantageneta. Rod Planagenetů (Anjouovců) podporoval klášter od jeho počátku a vybral si jej také pro poslední odpočinek. V klášterním kostele jsou umístěny plantagenetské pohřební tumby. Jako spící postavy zde vedle sebe leží anglický král Jindřich II. se svou ženou Eleonorou Akvitánskou, jejich syn Richard I. Lví srdce a Isabela z Angoulême, manželka Jana Bezzemka. Zajímavostí v prostorách kláštera je i budova kuchyně v románském slohu Tour Evraud, jejíž půdorys má tvar osmiúhelníku. Rafinovaný systém komínů je ukázkou pokroku architektury tehdejší doby spojující vzhled a účelovost.

Chinon leží na řece Vienna, stejně tak jako kemp de L'île Auger, jehož poloha je pro návštěvu města přímo ideální. Zřícenina pevnosti Forteresse royale de Chinon, v současnosti částečně znovuvystavěná, leží na kopci nad městem a nabízí krásný výhled na staré domy, které při pohledu shora připomínají stavebnici se středověkými motivy. Hrad Chinon byl ve 12. století sídlem Jindřicha II. Plantageneta a v tuto dobu nabyl dnešní podobu. Pevnost hraje ve francouzské historii důležitou roli. Byla i místem setkání Johanky z Arku a dauphina Karla (později král Karel VII. Franzouzský). Tehdy teprve náctiletá dívka ho přesvědčila k tažení do Orleáns, kde stanula v čele francouzského vojska. V budovách hradu se nachází instalace dokumentující francouzskou historii a v hodinové věži dokumentace rozsáhlých restaurátorských prací.

Zámek Ussé (Château d'Ussé) patří k nejznámějším zámkům na Loiře, i když leží jen na jejím přítoku, řece Indre. Tento malebný zámek inspiroval údajně spisovatele Charlese Perraulta k napsání pohádky o Šípkové Růžence. V současnosti je zámek v soukromém vlastnictví, ale přesto veřejnosti přístupný.

Dalším pohádkovým zámkem na řece Indre je Azay-le-Rideau (Château d'Azay-le-Rideau). Na základech středověkého hradu vyrostl uprostřed parku na malém ostrůvku v 16. století elegantní renesanční zámek a patří dnes ke světovému dědictví UNESCO. Velice mě sklamalo, že zde nebyla možnost navštívit jen zahrady zámku. Vysoká cena vstupného (17 euro pro dva) nás odradila, a tak jsme přišli o známý pohled na zámek odrážející se ve vodní hladině. Ten není bez vstupenky možný. Škoda.

Malé sklamání jsme si vynahradili při návštěvě zámku Langeais. Tento spíš jako středověký hrad působící zámek mě svou atmosférou a vybavením velice nadchl. V prostorách zámku je k vidění i ztvárnění svatebního obřadu z roku 1491, kdy se zde Karel VIII. oženil s Annou Bretaňskou. Nevelká skupina svatebčanů v podobě voskových figurín působí v přítmí velice autenticky. Ze zahrady je vidět na Loiru.

Protože se den chýlil ke konci, našli jsme si výhodné místo na přenocování, hned u odpočivadla cyklostezky nedaleko obce Savonnieres. Odtud to byl jen skok k zámku Villadry a jeho úžasným zahradám. Vstupné zde mají dělené - do zahrad za 6,50 EUR. I když nám počasí obzvlášť nepřálo, byl to krásný zážitek. Hned 7 různých okrasných zahrad obklopuje zámek Villandry. O jejich vytvoření se zavděčil Joachim Carvallo (španělský vědec, praděd dnešních majitelů), který zámek od roku 1906 vlastnil, restauroval a zachránil jej tak před zchátráním. Obzvlášť zajímavá je zeleninová zahrada, kde jsou okrasné ornamenty tvořeny různými druhy zeleniny.

Po deštivé noci před branami již zavřeného kempu Le Bec desicce v obci Vouvray jsme se vydali směrem k Amboise, městu dýchajícímu historií. Kromě zámku Château d'Amboise, jednoho z historicky nejdůležitějších zámků na Loiře a tehdejšího sídla rodu Valois, může turista navštívit i Château du Clos Lucé, ve kterém prožil poslední roky svého života Leonardo da Vinci. Kemp de l’Ile d’Or ležící poblíž města byl už zavřený, ale na ostrůvku Il d'Or mezi břehy Loiry jsme přesto našli vhodné místo nejen pro nocleh, ale i pro nerušené procházky s Foxi.

Počasí se na nás bohužel už neusmálo. Přání prožít zlatý říjen na Loiře zůstalo nesplněné. Poslední doslova promočenou zastávkou byla Pagoda de Chanteloup. Tato sedmipatrová stavba vévodila kdysi parku zámku Château du Chanteloup, ze kterého dnes zbyly jen obrazové dokumentace. Za hustého deště jsme naše putování údolím Loiry předčasně ukončili. Zámky velkých jmen jako Cheverny, Chenonceau nebo Chambord zbyly tak snad na příště...