Kdo by chtěl mít něco,

co ještě nikdy neměl,

bude muset udělat to,

co ještě nikdy neudělal.

Na polském pobřeží Baltu

O polském pobřeží kolují různé zprávy. My jsme se rozhodli, že bude nejlepší udělat si vlastní obrázek. S velkou dávkou zvědavosti, ale také malou porcí obavy, jsme se rozjeli na severovýchod, do Polska. Hlavní sezóně jsme se chtěli vyhnout, a proto jsme vyrazili před ní, v polovině června. Měli jsme poznačené dvě místa - tipy od kempařů - Sarbinowo a Łeba.

Vyjeli jsme po dálnici směrem přes Szczecin až na sever k moři. První zastávkou byl kemp Klif nedaleko obce Rewal. Sice hned u cesty, ale zato také hned nad mořem. K pláži, která je v této části spíš úzká, vedou schody. Rewal je malé turistické letovisko. 

Další den jsme se o skok přemístili na východ a našli první tip - Sarbinowo. Možná je to tím, že jsme zhýčkaní, ale Sarbinowo na nás příliš nezapůsobilo. Naopak jsem měla pocit, jako bychom se přemístili nejen o 80 Km, ale i o 20 let. Mezi Poláky se ovšem tato obec nejspíš těší dobré pověsti, ubytovny silně připomínající ty totalitní, byly v tu dobu vcelku hojně obsazené. Pláž u Sarbinowa už je širší a plná jemného písku. Po noclehu v kempu Pod Brzózką jsme pokračovali dál a využili tak deštivého dne k přejezdu. Po zastávce na úzkém úseku pobřeží za obcí Mielno, kde jsme se trochu zdrželi, protože jsme tahali z hlubokého písku jedno polské auto s jeho náctiletou posádkou, jsme docestovali až do známého letoviska Łeba. První noc jsme přečkali na parkovišti v těsné blízkosti moře. Díky deštivému počasí jsme nebyli nikým vyrušeni. Následujících devět dní jsme strávili v kempu Ambre, který se nachází mírně stranou od centra Leby, v těsné blízkosti široké písečné pláže. Zadní vstup, branka v plotě umožňující přímý přístup k moři, byl jedním z hlavních důvodů, proč jsme v tomto kempu zůstali. Jen krátký úsek přes duny a borový lesík dělí kemp od pláže - ideální nejen pro nás majitele čtyřnohého přítele...Možností turistiky, procházek či jízdy na kole je u Leby víc než dost. My jsme si dopřáli odpočinkově-aktivní dovolenou a díky i několika slunečným a teplým dnům jsme nevynechali ani opalování a plavání. Na dlouhé pobyty v moři to ale nebylo, voda o teplotě ca 17 stupňů se zdála být docela ledová!

Okolí Leby tvoří ve směru podél pobřeží na obě světové strany krásná příroda: Slowinsky Park Narodowy (tedy Slowiňský národní park), jehož největší zajímavostí jsou Wydmy ruchome - pohyblivé duny, se nachází 5 km západně od Leby a jeho rozloha je něco málo přes 500 ha. Na východ od Leby narazíte nejdřív na bývalé, dříve nepřístupné vojenské území, a dále můžete několik kilometrů jít buď borovým lesem nebo přímo po pláži. Mnohdy jako zcela nedotčená krajina působící úseky mají pro našince úchvatnou dimenzi, často se nám stalo, že jsme za dlouhou dobu chůze nepotkali nikoho (vyjímkou je samotná největší putující duna, Lacka Góra, která se za rok posune o až neuvěřitelných 10 metrů. Ta je silným turistickým magnetem a snad za každého počasí je na ní rušno...).

Mně se u Baltu v Polsku moc líbilo, i když jsou některé věci, které v Polsku nejsou úplně podle mého gusta. Příroda je ovšem natolik působivá, že je výsledný dojem pozitivní.   

 

 

Polnischer Tourismusverband

Na závěr bych chtěla vyvrátit nebo naopak potvrdit několik mýtů, které o Polsku existují: 

Polsko je levné - není to bezpodmínečně pravda. Ceny za jídlo v restauraci možná, ale nákup potravin, hlavně čerstvých, není levnější než v ČR. Co se týká kempů, mimo sezónu nejsou levnější než ty na německé straně.

Polské silnice jsou v dezolátním stavu - rozhodně, i když možná ne všechny. Některé úseky jsou velice dobrodružné a řidiči nedovolují odtrhnout oči od vozovky.

Poláci jezdí agresivně - to platí bezvyjímky. Jezdí nejenom nepřiměřeně rychle, ale také nebezpečně, předjíždějí na zcela nevhodných místech, lepí se na vás, když nejedete dostatečně rychle anebo dokonce chcete pozorovat krajinu. Polské silnice lemuje množství křížů, křížků a různých upomínkových předmětů. Ani se moc nedivím.

Poláci jsou pohostinní a přátelští - ano a přitom jsem neměla pocit podivné úlisnosti, kterého se často nemůžu zbavit v Chorvatsku.

Poláci nemají vkus - ano nemají, resp. mají svůj velice svérázný, křiklavý, kýčovitý, hlučný a pokud možno všechno dohromady. A to platí i o oblečení...

Polské pobřeží je krásné - to je opravdu pravda, ale je škoda, že se najdou ignoranti, kteří přírodu ničí svým chováním. Není vyjímkou najít černé skládky různých věcí, jako ledniček, sporáků, TV apod. Na druhou stranu ovšem na pláži probíhá svoz odpadků i několikrát za den.

Poláci jsou patrioti - to rozhodně. Během ME ve fotbale, po výhře české reprezentace nad Polskem, jsem proto velice doufala, že si nikdo z přítomných rozhořčených Poláků nevšimne, že mám z výhry ČR radost...