Kdo by chtěl mít něco,

co ještě nikdy neměl,

bude muset udělat to,

co ještě nikdy neudělal.

1. část - Algarve

Trasu na jih jsme po loňské dobré zkušenosti zvolili stejnou (Portugalsko 2012). Má to své výhody, když se jede již známými místy. Ušetří to nejen čas, ale i energii, např. hledání místa pro nocleh se tím jednoznačně ulehčí. 

Jediným rozdílem bylo k našemu překvapení počasí. I přesto, že jsme cestovali o celé dva měsíce později než vloni, museli jsme se na severu Španělska smířit i s mrazivými teplotami. Proto jsme jeden úsek cesty (jízdu po rychlostní silnici Via de la Plata) vzali doslova hopem, abychom se mohli těšit příjemné 20ti stupňové teplotě v jižním Portugalsku, na území přírodní rezervace Ria Formosa. Studená fronta nás ovšem dohnala, což znamenalo teploty citelně pod 20 a chladný vítr ze severu. Výhodou bylo to, že jsme tak mohli první dny pobytu dobře maskovat naše bledé "neopálení".

Přesto, že se docela rádi vyhýbáme turistickým cílům, uskutečnili jsme návštěvu městečka Olhão, a nevynechali tentokrát ani Faro. Olhão je známé svou tržnicí z červených cihel, která je rozdělená na dvě části. V jedné budově jsou k mání jen ryby a mořské plody, v druhé maso, ovoce, zelenina a sýry. Přístav v Olhau patří k největším na Algarve a je v něm rušný provoz. Nová promenáda na pobřeží má atmosféru pravého přímořského letoviska. Část města se starými domy budí dojem, že se tady zastavil čas.

Faro je hlavní kulturně-turistické centrum Algarve. Staré město (Vila Adentro) obehnané hradbami má svou působivou atmosféru, a nacházejí se zde mnohé historické památky. Katedrála (Sé Catedral do Faro) na náměstí Largo da Sé byla postavena na zbytcích mešity. Po ničivém zemětřesení byly původní gotické části přestaveny v renesančním slohu. Krásné barokní varhany prý patří k nejkrásnějším v celém Portugalsku. Další informace o Faru najdete např. zde. 

Další zastávkou, ale to už i s přívěsem, bylo rybářské městečko Ferragudo, které od největšího turistického letoviska Portimao dělí jen řeka Rio Arade. Je to velký kontrast - na jednom břehu staré malebné domky, na druhém ohromné moderní hotelové komplexy! Po příjezdu zaoceánské lodi jsme se rozhodli pro odjezd a vybrali si výlet k přehradě Barrage de Bravura, která se nachází severně od vesnice Odiáxere ve vnitrozemí. Cesta k ní vede pěknou krajinou. Koupání v tomto vodním reservoáru je sice zakázáno, ale procházku po břehu mohu i tak doporučit.

Parkoviště u zátoky Ingrina se stalo naším stanovištěm na celý týden. Toto místo se nachází mimo hlavní turistické tahy, a i proto má svou klidnou atmosféru. Nedaleko se nachází krásná pláž Zavial, jako i zátoka Barranca, a do městečka Vila do Bispo je to autem jen chvilka. Zde se dají doplnit veškeré zásoby a internet je k dispozici v kulturním centru obce. Trasa podél pobřeží Costa Vicentina nás zavedla i ke krásné pláži Praia do Amado nedaleko městečka Carrapateira. Přímo nad útesy vede prašná cesta až k mysu Pontal.

Městečko Aljezur se svými bílými domky působí zdálky velice malebně. Zaprakovali jsme i s přívěsem nedaleko místní tržnice a v odpoledním horku vystoupali úzkými uličkami až ke zřícenině maurského hradu z 10. století.

Bohužel je bližší pohled na domy starého města spíš smutný, převážná část je zchátralá a působí velice sešle. Opět se potvrdilo, že na nás působí víc příroda, než to, co vybudoval člověk...

Krásnou částí portugalského pobřeží Costa Vicentina vede turistická stezka Rota Vicentina, jejíž ca 84 km dlouhá část Trilho dos Pescadores (rybářská stezka) vedoucí z Odeceixe do Porto Covo nabízí naprosto úžasné výhledy.

Kemp ve kterém jsme tentokrát nocovali, se nachází nedaleko malebného městečka Vila Nova de Milfontes. Pobyt v kempu Parque Orbitur Sitava Milfontes byl hlavně účelový - prádelna, sprcha, závětří... Pro turisty tu mají vyhrazeno jen málo místa, většinu velké plochy kempu zabírají trvale stojící karavany a boudy. Zato pobřeží nedaleko kempu je úžasné a také žádané milovníky surfování. Jen s autem jsme díky zázemí kempu mohli podniknout výlety po okolí: Vila Nova de Milfontes, Sines, Porto Covo, Forte da Ilha Pessegueiro.

Kvůli počasí jsme se rozhodli pro cestu zpět na jih. Proto jsme některá oblíbená místa navštívili ještě jednou, ale také jsme objevili místa nová. Za zajížďku určitě stojí pláž Praia Grande u Almograve, pobřeží v blízkosti majáku Cabo Sardão, mys Ponta Arrifana, pláž na západ od Vila do Bispo Praia Castelejo s vyhlídkou Torre de Aspa i pláž v Sagreši Praia da Mareta. Znovu a ještě silněji nám pobřeží Costa Vicentina přirostlo k srdci.

 

Pokračování > 2. část cesty